Kreativita se probouzí...

3.5.2017     konTAKTovka

Že nejste kreativní? A že nemáte ty správné nápady? Uvedu zde jeden příklad, že toto se dá všechno znovu probudit.... a odkud že se to má vlastně probudit? Ano! Je to ve vás! A čeká to na svou příležitost. Jedna naše sboristka probudila v sobě chuť zpívat a s tím se začalo otevírat i to ostatní:-). Přečtěte si její báseň, která mimochodem obsahuje názvy většiny songů, které na sboru zpíváme. Poznáte je? A jaký byste si s námi rádi zazpívali? Dejte nám vědět....

 

Zasněný

 

Tisíc žen, Tisíc andělů.

Ach bože z nebe,

já se ptám tebe,

s kterou z nich nakonec budu?

 

Sedím tu na kopci,

Nad stádem koní.

Všude kolem Rosenka ranní.

Chce se mi snít, tak zavírám oči.

 

Chtěl bych zažít Den přeslavný,

s andělem nosícím Barevný šál.

Snad mohl bych jít na zítřejší bál,

anděli bych však musel být věrný.

 

Maria Panna je tak kouzelná,

vyzvu jí na Annie's song k tanci.

Zatanči si se mnou, zatanči.

Zatančí-li si, to jest však pro mne velká neznámá.

 

Sta žen jsem zulíbal

a dalších sto se ptá smí-li dál.

Dříve bych je přivítal,

dnes je však kvapem odmítám.

Časy se mění, jak se zdá.

Teď otázku si pokládám,

je to snad láska čarovná?

 

Mnoho andělů mne svedlo,

ona má však srdce zamčené.

Cesty k ní jsou snad Zafúkané.

A při tom je jak sladké jablko.

 

Vzpomínám na tu chvíli, kdy jsem ji poprvé uviděl.

Plzeňská věž poblíž byla,

Maria Panna na mne pohlédla.

Já v tu chvíli zkameněl,

svůj rodný jazyk náhle zapomněl.

 

Belle Mamma,

Dona Nobis Pacem,

pověděl jsem,

ona se jen smála.

 

Koulelo se, koulelo tam tenkrát klubíčko,

s koťaty si malé děti hrály.

Najednou se mraky rozsypaly a všichni se rozutekli.

Ach Marie Panno, kde jsi má sličná Panno.

 

Opět se sám sebe ptám,

jsem schopen milovat, či se mi vše jen zdá.

A proč jen se cítím stále sám,

má mysl jeví se mi chorá.

 

Zdá se, že ji miluji. Miluji a maluji

tak srdce na dlani své.

To srdce bylo kdysi mé,

dnes tu je jen pro ni.

 

Za skvostného Evening rise,

zde s ní bych rád stál.

Tou dlaní bych jej líce pohladil,

pak s vlasy bych si hrál

a posléze rtům polibek věnoval.

 

V Půlnoční hodinu,

Annie's song ti zapěju.

Let me give my life to you,

come let me love you.

 

Už z  hor zní zvon,

kráčí soumrak.

Měl bych přestat snít. 

Teď jen na ten ples mohu jít.

Snad si řekne to je on, mého srdce šampion.

3.5.2017     konTAKTovka

Profil

Účelem této stránky je (znovu) probudit v lidech jejich přiROZENOST, kreativitu a naDÁNÍ v jejich každodenních aktivitách, projevu a SEBEpresentaci. Všichni máme stejné startovní podmínky a možnosti, a je jen na nás, jak je uchopíme a rozvineme v našich životech.

Kontakt

Marie Psotná
kontaktovka@gmail.com
+420 774 202 538